Jakákoli komunita žije díky nadšeným srdcařům, kteří s hrdostí nesou odkaz svého oboru. Jedním takovým je Jan Křupka aka krupkaj. Jeho blog patří k zásadním zdrojům o hardwarových vychytávkách zejména pro ATARI u nás. K tomu připočtěme organizování olomoucké Atariády a mnoho dalších aktivit na poli retro-počítačů. S krupkajem jsme si povídali o MultiJoyi8, o Joy 2B+ a dalších nejen herních „udělátkách“. Nakonec také dostaneme odpověď na věčnou otázku: ATARI nebo Commodore?

Jsi výrobce MultiJoy8, ale ne tvůrce. Jak to tedy všechno začalo?
Tak výrobce je asi příliš silné slovo, sice jsem jich pár udělal, ale neoznačil bych se tak. 😉

MultiJoy vymyslel v roce 1998 Radek „Raster“ Štěrba z Prostějova. Spolupracoval ještě se Zdeňkem Burianem a první kusy vyrobil pan Musil. Radek návrh zveřejnil na své web stránce a ve Flopu, kde vydával i hry.

Vždycky ho nosil na akce. Jenže po jeho nečekané smrti MultiJoy nikdo v okolí neměl, a tak jsem udělal svoji první verzi. Deska se postupně zlepšovala a teď máme i hezkou tištěnou krabičku.

Jak spojit MJ8, aby mohlo hrát až 16 hráčů?
MultiJoy je od začátku navržen až pro 16 hráčů. Moje 8portová verze je kompromis. 8 portů je tak akorát, 4 mohou být někdy málo a verze s 16 je už moc velká. Pomocí přepínače je ale možné k počítači připojit dva 8portové a hrát tak až v 16 lidech. Dokumentaci k tomuto „hubu“, i k mojí verzi MultiJoye, si můžeš stáhnout z mojeho webu.

Chtěl jsem na MJ8 připojit bezdrátový ovladač (konkrétně Gamepad Retro Turbo 2000 Super), ale, nejspíš kvůli napájení, nefunguje. Byla by tu cestička, jak ho připojit a konečně si pravoúhle zahrát Červy?
Bohužel to není tak snadné. Tak, jak je Multijoy navržen, neumožňuje rozvést napájení k portům pro jednotlivé ovladače. Řešením je buď udělat složitější a dražší verzi MultiJoye s mikrokontrolérem nebo s mnoha TTL čipy. Jeden takový mají ataristi na Slovensku. Druhá varianta je napájet přijímač bezdrátového ovladače z baterie. Na tomto řešení se již nějakou dobu pracuje, ale ještě si budeš muset chvíli počkat.

Vše jede na ATARI XL/XE. Co Commodore 64?
Původní platforma je samozřejmě ATARI, ale MultiJoy je možné připojit i k C64. Použij ale poslední verzi, která má zabudovanou jednoduchou ochranu joy portů, a hlavně to vždy dělej ve vypnutém stavu. Pro Commodora je hotovo několik her.

Kromě C64 je MultiJoy otestován i se ZX Spectrum a i na něm se už dá něco malého zahrát.

MultiJoy lze připojit i k ATARI ST nebo ke konzoli ATARI 2600, ale tam ještě žádná hra nevznikla.

Vyrábíš i další vychytávky pro ATARI? Na tvém blogu jsem si všiml MIDI Buddy pro 8bit, anebo modifikaci joysticku ArcadeR…
Na svojem webu mám pár jednoduchých zařízení, ale o nějakou sériovou výrobu nejde. Většina mých věcí je pod svobodnou licencí a každý si je může podle dokumentace postavit sám. Pravda je, že ne všichni to zvládnou. V tom případě se vždycky můžeš zeptat a třeba něco zbylo…

MIDI Buddy je MIDI interface pro 8bit ATARI. Je to vlastně neúplná kopie MIDI Mate bez SMTP synchronizace a lze pomocí něho připojit MIDI nástroj a přehrávat tak MIDI songy nebo si můžeš zahrát síťovou hru MIDI Maze.

ArcadeR je skvělý joystick, ale nevyhovovaly mi přídavné funkce, jako třeba ovládání autofire. Navrhl jsem jednoduchou univerzální desku, kterou se nahradí ta původní a na kterou si každý může dát, co se mu líbí a upravit si tak ArcadeR k obrazu svému.

Také Joy 2B+ je zajímavá vychytávka…
Standard Joy2B+ vymysleli borci na AtariAge a jde o způsob, jak mít na 8bit ATARI joysticky s více než jedním tlačítkem. Celkově lze mít až 3 tlačítka, z nichž 2 jsou připojeny na paddle vstupy. Už je skoro 80 her, které jsou na toto schéma upraveny a hrát s takovým ovladačem třeba Dropzone je úplně jiný zážitek.

Chystáš nějakou HW novinku?
To je tak, moje věci jsou většinou jednoduché doplňky, které jsou najednou potřeba. Kolikrát nestojí ani za řeč, ale prostě se hodí. Taky mám dost projektů, které jsou rozdělané v šuplíku, třeba se podaří něco dotáhnout.

A co software? Tedy, hlavně hry. Kde se dají stáhnout?
Jak jsem už říkal dřív, v archivu jich je už několik desítek a stále přibývají. Jsou už dokonce i pro ATARI 2600.
Odkazy jsou na konci článku.

Pro ATARI ST máš 4 Joystick Adapter. Vlastní výroba?
Jo, připojuje se k paralelnímu portu, ale není to žádná novinka. Je to tu od pradávna a původně se tuším přibaloval ke Gauntletu 2. Novodobě ho začal ke hrám přidávat Thomas Ilg, kterému jsem s tím trochu pomáhal. První jeho hrou, která 4play podporuje, je Frogs a pak loňský Shotgun.

Jede i na Amize?
Jede i na Amize. Ta má ale trošku odlišný port a používá jeden signál jinak. ATARI ST zapojení Amigy nevadí, ale nejsem si jistý, jak je to naopak, protože Amigu nemám.

Jsi teď nositelem odkazu časopisu Narsil pro ATARI ST. Ten vycházel na disketách v Brně v 90. letech. Jak ses k němu dostal?
No, vlastně ani nevím, jak to na mě padlo. Nějak mě mrzelo, že diskmag upadá v zapomnění, a tak jsem se dal do tvorby archivu. Měl jsem již zkušenosti z webu diskmagu Flop, a výsledkem je, že teď hostujeme na Atariportalu diskmagy oba. Naštěstí vydavatelé Narsilu po posledním čísle prohlásili magazín za public domain a nic tomu tedy nestálo v cestě. Dlouhou dobu jsme sháněli všechna funkční čísla, ale nakonec se zadařilo. Dík za to patří spoustě lidem, jako Zdenek Burian, Jan Ticháček, MiKRO a dalším. Dokonce se podílel i GGN z Řecka, který pomohl některá čísla cracknout.

Bohužel po většině původních autorů se slehla zem, akorát jsem přišel na to, že ty a Rado k nim patříte. Takže díky za skvělý časopis.
(Ano, byl jsem na jeho začátku a přispíval jsem pod nickem CHAOS. Moje rané vzpomínky jsou na webu Narsilu.)

Co s Narsilem dál?
No, težko říct, nepředpokládám, že by se našel někdo, kdo by v něm pokračoval. Nicméně by se mi líbilo, kdyby byly online dostupné jednotlivé články. Zatím jsou na webu jenom celé obrazy disket. Je to super, ale představ si, že bys si mohl články pročítat online a vyhledávat v nich. Je tam pořád dost zajímavých věcí.

Jsi jedním z organizátorů olomoucké Atariády. Jsi i jejím zakladatelem? Na co se můžeme letos těšit?
Tak, k organizaci nějak přispíváme všichni, hlavně olomoučtí členové ATARI klubu. V současnosti asi nejvíc R0ger. Původním organizátorem je ale Zdeněk Burian, kterého jsem již několikrát zmínil. A o tom, jak to celé začalo, by asi nejlépe popovídal on, tak máš možná další tip na rozhovor.

Termín už znáš?
Letošní Atariáda bude v půlce května, o víkendu 16.–18. 5. 2025 na stejném místě jako loni – Sokolovně v Olomouci-Slavoníně. Jde hlavně o setkání lidí, kteří se motají kolem všech ATARI platforem. Se všemi je si možné popovídat, případně třeba domluvit nějaký servis počítače nebo konzole. Dá se tam potkat spousta lidí z celé republiky i mimo ni, třeba ze Slovenska. Někdy dorazí i ataristé z Německa nebo Rakouska.

Součástí bývají i přednášky a herní vyžití. Ale konkrétně zatím nic naplánováno není. Nicméně, jestli má někdo chuť něco ukázat nebo uspořádat herní soutěž, je vítán a rádi mu k tomu poskytneme prostor.

Abysme skončili pozitivně, položím ti otázku, jež sužuje lidstvo od nepaměti: Jak se díváš na souboj ATARI versus Commodore? Je jedno, jestli 8 nebo 16bit.
No, tady je to těžké, osobně nemám rád meziplatformní boje. Navíc historie obou firem je natolik propletená, že rád říkám, že Amiga je vlastně ATARI a ST zase Commodore. To, že Amiga má vhodnější čipset pro hry, všichni víme. A že v profesionální hudbě se více používalo ST, i když Amiga zní mnohdy lépe (ale i to je otázkou vkusu), taky.

Odkazy na zdroje zmiňované v rozhovoru


0 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.